HISTORIE

Fiat Uno Turbo i.e. z roku 1986 je jednou z nejvýraznějších verzí populárního malého hatchbacku Uno, která spojila běžný městský vůz s technologií turbodmychadla a měla silný sportovní náboj už od svého uvedení. Tento model byl oficiálně představen na jaře roku 1985, když už bylo vozidlo Uno v nabídce Fiat více než rok a prodej Uno překročil milion prodaných kusů. V roce 1986 byla nabídka rozšířena o některé novinky vzhledové a technické, které Uno Turbo i.e. postupně vylepšovaly.

Technické parametry verze z roku 1986 zahrnují čtyřválcový zážehový motor o objemu 1,301 cm³ s turbodmychadlem (značka IHI), elektronickým vstřikováním Bosch a zapalováním Magneti Marelli. Výkon je přibližně 105 koní a točivý moment kolem 147 Nm při cca 3 200 ot/min. Vůz vážil přibližně 845 kg, což mu umožňovalo velmi živý jízdní projev. Zrychlení z 0 na 100 km/h dosahovalo kolem 8,3 sekund a maximální rychlost přibližně 200 km/h. Převodovka je manuální, pěti­stupňová, pohon na přední kola, zavěšení vpředu typu McPherson, vzadu s podélnými závěsy a torzní příčkou. Brzdy vpředu jsou kotoučové a většinou ventilované, vzadu kotoučové.

Mezi fakta a zajímavosti patří, že Uno Turbo i.e. byl jedním z prvních „hot hatch“ modelů v segmentu B, tedy malých vozů, které už fabrika nabízela s přídavkem turba a výkonnějšími komponentami. Intercooler, sportovní úpravy podvozku, pevnější brzdy, výraznější kola, speciální volant (např. Momo), sportovnější přístrojová deska a dekorace interiéru to všechno dávalo vozu charakter, který tehdy nebyl běžný u aut za podobnou cenu. V roce 1986 také Moretti uvedl verzi Uno Turbo MX s exkluzivním interiérem (např. Alcantara) a některými dalšími úpravami. V letech 1987–1989 se pak začaly používat i verze s katalyzátorem (“CAT”), které měly o něco nižší výkon a jiné emisní standardy.

Co se týče počtu vyrobených kusů, Fiat Uno Turbo i.e. není tolik dokumentováno jako běžné verze Uno, ale celkově se během výroby modelu Uno Turbo i.e. prodalo více než 50 000 kusů. Modelové období Uno Turbo i.e. trvalo přibližně od roku 1985 do roku 1994 (některé registrace ještě v roce 1995), přičemž verze z roku 1986 patří mezi první generaci tohoto modelu před většími faceliftami.

Základní informace o úpravě “i.e.” (iniezione elettronica) jsou, že tento přívlastek označuje použití elektronického vstřikování paliva – oproti starším karburátorovým či méně sofistikovaným systémům – což zlepšovalo odezvu motoru, spotřebu a emisní charakteristiky. Turbo-verze měla také intercooler, sportovní výfuk, zesílené brzdy a některé konstrukční úpravy podvozku a karoserie, aby byla schopna využít vyšší výkon bezpečněji. Tento vůz se tak stal ikonou pro milovníky malých sportovních vozů své doby.